Postup použití výpočtu řemenového převodu

    1. V oddílu „Zadání hodnot“ nastavte požadované parametry výpočtu: otáčky hnacího motoru skrze počet jeho pólů, otáčky velké řemenice a přenášený výkon, příp. kroutící moment. Nakonec zvolte typ provozu a počet jeho směn.
    2. V tabulce „Výběr řemene“ zvolte délku jednoho řemene. Obsah sloupce s technickými údaji lze měnit pomocí tlačítek nad tabulkou. Lze tudíž okamžitě zobrazit buď osovou vzdálenost a, potřebný počet řemenů K, úhel opásání α, příp. výkon přenášený jedním řemenem. Vyberte takovou kombinaci velikosti malé (hnací) řemenice d1 a délky řemene Lp, aby rychlost řemene splnila podmínku
      5 < v < 25
      m/s a osová vzdálenost řemenic
      0.7⋅\frac{d1+d2}{2} < a < 2⋅\frac{d1+d2}{2}
      .
    3. V oddílu „Výčet vypočtených parametrů“ zvolte ze seznamu, pro co mají být parametry vypsány. Možnosti jsou dvě, tj. vypsání parametrů zvoleného řemenového převodu, nebo vypsání všech parametrů řemene a hnací řemenice včetně rozměrů, jejichž popis a označení odpovídá zobrazenému náčrtku.
Styl panelu s výstupními parametry:
 

Dozvědět se více o ON-LINE výpočtech a poptat vlastní ON-LINE výpočty

 

Teoretické pozadí

Pro přenos mechanické energie mezi dvěma a více hřídeli, jejichž obvykle rovnoběžné osy jsou vzdáleny tak, že již z konstrukčních důvodů nelze užít převod ozubenými nebo třecími koly, používá se s výhodou převodů řemenových. [1]  
Výhody řemenových převodů:
  1. Tlumící účinek – tlumí provozní rázy (např. při pohonu vřeten obráběcích strojů) a vibrace.
  2. Funkce pojistné spojky – při jednorázovém přetížení dojde k prokluzu.
  3. Osy hřídelí nemusejí být přesně rovnoběžné.
  4. Izolují hnací a hnanou soustavu elektricky.
  5. Jsou levné a jednoduché na montáž.
Řemenové převody nicméně, s výjimkou ozubených řemenů, pracují s menším nebo větším skluzem ψ, který není konstantní, takže jejich použití je podmíněno ne zcela přesným převodovým poměrem, který je dán:
i=\frac{n1}{n2}=\frac{d2}{ψ⋅d1}.
Další nevýhodou řemenového převodu je, že nesnáší prašné a vlhké prostředí, vyšší teploty, řemeny se nesmí zamastit a je třeba je pro průtažnost napínat, přičemž napínací síla namáhá ložiska.
Druhy řemenů:
  1. ploché,
  2. klínové:
    1. klasické,
    2. úzké,
  3. ozubené,
  4. speciální.
Náčrtek řemenového převodu [2]:
Popis:
  • n1 – otáčky malé (hnací) řemenice,
  • n2 – otáčky velké (hnané) řemenice
  • d1 – průměr malé (hnací) řemenice,
  • d2 – průměr velké (hnané) řemenice,
  • a – osová vzdálenost řemenic (doporučený rozsah:
    0.7⋅\frac{d1+d2}{2} < a < 2⋅\frac{d1+d2}{2}
    ),
  • α – úhel opásání,
  • v – obvodová rychlost řemene (doporučený rozsah: 5 < v < 25 m/s).

Klínové řemeny klasického průřezu

Tažnou sílu u klínových řemenů přenášejí kordová textilní vlákna, uložená v několika vrstvách nad sebou. Pod kordovou částí je uložena celopryžová vložka, tvořící pružnou podložku kordové části a zvětšující profil a stabilitu klínového řemene. Obě tyto části obepínají pryžové nárazníky. Proti mechanickým a chemickým vlivům se řemen chrání textilním obalem. Všechny tyto části jsou vulkanizací spojeny v jediný celek. [1].
ČSN 02 3110 uvádí základní rozměry a kontrolní metody pro hnací klínové řemeny klasických průřezů. ČSN 02 3179 uvádí základní parametry, rozměry a kontrolní metody řemenic pro hnací klínové řemeny klasických průřezů. Na obrázku je příklad řemene klasického průřezu v řemenici. Vrcholový úhel klínového řemene klasického průřezu je 40°.
Profil (průřez) klínového řemene (Z, A, B, C, D nebo E) se volí v závislosti na otáčkách malé řemenice a přenášeného výkonu (krouticího momentu), viz nomogram v [2].
Literatura:
[1] Černoch, S.: Strojně technická příručka. Svazek 1, Praha: SNTL, 12. vydání, 1968.
[2] Leinveber, J.; Řasa, J.; Vávra, P.: Strojnické tabulky. Praha: Scientia, 3. vydání, 1999, ISBN 80-7183-164-6.
[3] ČSN 02 3109 – Hnací klínové řemeny klasických průřezů. ČNI, Praha, 1988
[4] ČSN 02 3110 – Hnací klínové řemeny klasických průřezů. Základní rozměry a kontrolní metody. ČNI, Praha, 1985
[5] ČSN 02 3111 – Hnací klínové řemeny klasických průřezů. Výpočet převodů a předávaných výkonů. ČNI, Praha, 1986
[6] ČSN 02 3179 – Řemenice pro hnací klínové řemeny klasických průřezů. Základní parametry, rozměry a kontrolní metody. ČNI, Praha, 1985
[7] ČSN 02 3180 – Řemenice pro klínové řemeny. Základní ustanovení. ČNI, Praha, 1968
 

Dozvědět se více o ON-LINE výpočtech a poptat vlastní ON-LINE výpočty